Tomáš Chramosta o zlatém MS: Skvělé zázemí a skvělá parta, žili jsme jeden pro druhého

Původní termíny světového šampionátu jim sebrala pandemie Covidu, přesto se hráči ročníků 2000 a mladší dočkali velkého turnaje. Liberecký šampionát nabídl světový hokejbal v kategorii U23 a český výběr všechny ostatní předčil. Zlatou radost a euforii po vítězném gólu na 2:1 v prodloužení si mohl vychutnat také plzeňský obránce Tomáš Chramosta, který se v prvním ze série rozhovorů s mistry světa vrací k celému šampionátu.

Tomáši, gratuluji k titulu mistra světa. V jaké fázi probíhají oslavy? Stihl jsi oslavit titul s přáteli a s rodinou? A jakým stylem probíhaly oslavy v Liberci?
Především bych všem chtěl moc poděkovat za gratulace. Oslavy proběhly, s klukama jsme vlastně začali slavit hned po zápase a zůstávali jsme v Liberci do pondělního odpoledne. Je škoda, že to bylo tak krátké, ale většina z nás pracujeme, tak jsme si nemohli dovolit slavit týden, i když bychom chtěli (smích). Rodinu jsem měl v Liberci, takže s těmi jsem to oslavil hned tam a s nějakými kluky od nás z Plzně už jsem se taky stihnul vidět a lehce to oslavit. Oslavy v Liberci probíhaly tak, že jsme samozřejmě slavili na hřišti a ještě nějakou dobu v kabině, ale hned po zápase trenéři oznámili, že máme v centru Liberce zamluvený bar a hotel, kam jsme se poté přesunuli a zbytek bych si asi radši nechal pro sebe (smích).

Finále jste ovládli tím nejlepším způsobem, vítězným gólem v prodloužení. Jak bys popsal atmosféru na střídačce? Cítil jsi lehkou nervozitu nebo vás dostatečně mohltila podpora domácího publika?
Nevím jak ostatní, ale já to měl celé takové obrácené. Čekal jsem, že budu nervózní před zápasem, což jsem nebyl a začalo mi to brát ke konci třetí třetiny a v prodloužení. Ještě to za mě byl takový zápas, ve kterém nebylo moc šanci, ale když už nějaká přišla, tak mohl padnout gól vlastně z čehokoliv.

Finálový zápas se nevyvíjel podle představ, museli jste vývoj otáčet. Jakým stylem hrál soupeř? Jaké úkoly jste naopak měli od trenéra vy? Apeloval hlavně na trpělivost?
Je to pravda. Asi ve čtvrté minutě jsme dostali takový smolný gól, kdy jsme si špatně přebrali hráče ve středním pásmu a pak to tam Pájovi, který nás nejen ve finále několikrát podržel, smolně propadlo. Věděli jsme, že Slováci jsou aktivní ve středním pásmu a že umí v klidu založit a počkat si na tu správnou příležitost. Takže náš úkol byl, abychom si správně rozebrali hráče a bránili naše pásmo. Jinak jsme speciální úkoly neměli. A na trpělivost samozřejmě trenér apeloval. Asi nikdo z nás nečekal, že půjdeme za stavu 1:1 do prodloužení, ale že to skóre bude spíš na obou stranách vyšší.

Vraťme se ještě k zápasu s Kanadou. Tu jste rozstříleli 7:2, takový výsledek je opravdovou výjimkou. Byl to ten zápas, kdy vám vyšlo naprosto vše? Jak se s takovým výsledkem smiřoval soupeř v průběhu zápas?
Je pravda, že takový výsledek se nečekal. Zase to nevidím úplně tak, že by nám vyšlo všechno a měli jsme nějaké štěstí a Kanada smůlu. My jsme na ně vletěli, což je možná trochu zaskočilo a vybojovali jsme si v první třetině několik přesilovek, o kterých jsme věděli, že je máme silné a že takové zápasy rozhodují. Po první třetině jsme vedli 4:0 s tím, že jsme Kanadu nepustili do žádné větší šance, což samozřejmě pomohlo naši psychice. Nevybavuji si už, jak probíhala druhá třetina, ale ve třetí už to moc neunášeli. Občas tam přišly nějaké zákroky, které byly za hranou, ale řekl bych, že rozhodčí to měli pod kontrolou a nikdo si neodnesl žádné větší zranění.

Tým se na MS sešel opravdu silný. Kde zpětně vidíš jeho největší sílu?
Samozřejmě jsme měli hráče, kteří tady u nás v extralize dominují a jsou tahouni svých týmů. Největší síla ale byla parta. Už od soustředění v Pardubicích to bylo znát. Pak jsme se od neděle připravovali v Turnově, kde jsme trávili veškerý čas spolu. Jak samozřejmě na hřišti, tak i mimo něj. I přesto, že jsme třeba měli volno, tak velká většina jsme spolu zašli na kafe a podobně. Prostě jsme tam žili jeden pro druhého. Stejně tak to bylo i na hřišti. Myslím, že to bylo po zápase s Amerikou, kdy nám trenéři říkali, jak nastalo několik situací, kde se jednomu něco nepovedlo a dva hráči to šli napravit za něj. Nebo zápas proti Kanadě, kdy jsme vlastně od začátku dominovali a měli zápas pod kontrolou, tak i za stavu 7:2 jsme nevypustili jediný souboj, blokovali střely a pořád hráli jeden pro druhého.

Jaké podmínky nabízelo liberecké MS, co se týče zázemí? Měli jste vytvořený pravý domácí komfort?
Podmínky jsme měli skvělé. Spali jsme přímo v areálu, snídaně, obědy a večeře jsme měli taky přímo u haly, takže jsme nemuseli nikam cestovat, což pro nás byla výhoda. Dostali jsme nejlepší kabinu, kterou jsme mohli dostat. Měli jsme k dispozici rotopedy před kabinou a podobně. V pátek po Kanadě jsme měli možnost využít vířivky a sauny, což pro nás bylo skvělé. Jediné, co nás trochu mrzelo, a myslím, že to byla škoda, že ve Svijanské Aréně byl leštený beton. Ale všichni jsme si na to zvykli a nedělalo nám to nějaké problémy.

Závěrečná otázka. Pokud se řekne MSJ 2023 v Liberci. Dokážeš říct tři nejsilnější momenty?
Tak samozřejmě nejsilnější moment je titul mistrů světa a ta euforie po rozhodujícím gólu. Potom bych řekl, že zápas se Švýcarskem. V něm jsme nehráli dobře a pět minut před koncem jsme inkasovali na 2:3 a nakonec jsme to dokázali otočit na 4:3. Ten zápas nás hrozně nakopnul na další soupeře. A poslední moment, na který nezapomenu je samozřejmě zápas s Kanadou. Hráli jsme v Home Credit aréně, což je sám o sobě zážitek, ale už nám přijeli rodiny a přítelkyně, takže tam byla super atmosféra a ještě jsme dominovali proti Kanadě.